Agility a my

Agility je sport pro každého. Myslim, že existuje jen málo psich plemen, které jsou vyloženě na tento sport nevhodné. U lidí si myslim, že je to jen jejich pohodlnost, proč tento krásný sport nedělat. Výmluvy typu - já mám problémy s kloubama, já to neudýchám a podobné se zakládají jen a jen na lenosti. Já sama jsem již od roku 2004 v invalidním důchodu právě s kloubama, každých 8 týdnů chodím do nemocnice na infuze biologicke léčby a závodím již se dvěma psy a pořád pokukuji po dalšim. Znám i plno lidí, kteří mají problémy se srdcem a na závodech byste to na nich nepoznali.

Vždyť každý z nás nemusí být zrovna v tomto sportu šampionem, stačí že to děláme jen pro radost nás a našich psích kamarádů.

V roce 2013 jsem přestala pokukovat po dalším sportovním psovi, protože jej už od února mám doma. Jedná se o velice energickou a akční fenku bordery Tairinku.

V roce 2015 jsem k této borderce přibrala do týmu ještě malou šelmii Dreenku.

V roce 2018 se Tai narodil "B" vrh a já si ponechala bláznivou Face (Beetroot)

V roce 2020 k nám pribyla úžasná šeltie Pralinka a odešel za Duhový most můj psí gentleman, Krejzík